Ve čtvrtek 20. 6. 2024 navštívili tři neslyšící herci navštívili naši školu. Herec Troy Kotsur hrál ve filmu CODA, jeho manželka,
herečka Deanne Bray, hrála ve filmu Sue Thomas: FBI. Ryan Schlecht hrál ve
filmu Jesus, ve kterém také hráli neslyšící. Připravili pro nás besedu, která
byla krásným zážitkem. Právě teď se ptáme žákům SŠ, jaké měli pocity.
Jaké jste měli pocity, když jste je viděli?
Tereza Vaňová:
- To bylo pro mě opravdu úžasné, protože herci jsou
neslyšící, a přitom jsem také neslyšící. Herci jsou z Hollywoodu, Troy
získal Oscara. Ještě navíc je skvělé to, že přijeli do Prahy. Při setkání
s nimi jsem nemohla uvěřit tomu, že jsem je opravdu potkala. To mě hodně
potěšilo.
Sára Lešková:
- Když jsem je měla brzy
vidět, moc jsem se těšila. V noci jsem nemohla spát a až jsem je konečně
viděla, byl to zážitek. Bylo to zvláštní pocit, protože jsem dosud nikdy
nepotkala žádnou slavnou osobnost. Oni byli první slavní herci, které jsem
potkala, a byl to krásný pocit.
Petra Kosinová:
- Bylo to neskutečné, viděla jsem
seriál Agentka FBI - Sue Thomas a film CODA. Nyní jsem mohla herce spatřit
naživo, nepopsatelný pocit.
Vanessa Seitnerová:
- Když ti tři přišli, cítila jsem velký obdiv, protože oni jsou slavní a je
těžké se s nimi potkat. To byla pro mě neopakovatelná příležitost je vidět.
Kateřina Maroulová:
- Byl to skvělý
pocit, pamatuju si, když jsem viděla film “CODA”. Velmi jsem se tomu filmu
smála, opravdu je to krásný film. Dneska jsem měla možnost vidět herce ve
skutečnosti. Byl to neskutečný pocit.
Tomáš Munťan:
- Jistě, že to bylo WOW, neuvěřitelné osoby, protože
v životě jsem se ještě neviděl s nějakými slavnými osobami.
Dominik Starý:
- Pro mě byl opravdu zvláštní pocit, protože Troy, Deanne a
Ryan přijeli do Prahy. Neměl jsem zde být, ale díky Davidovi a nějakým
důležitým věcem jsem zde byl, a proto jsem se mohl podívat na Troye. Nemohl jsem
si to nechat ujít, těšil jsem se ho vidět. Původně jsem ho chtěl někdy potkat,
nikdy se mi to nepovedlo. Kvůli hollywoodskému herci jsem samozřejmě musel
přijít. To byla pro mě radost.
Rozuměli jste ASL?
Tereza Vaňová:
- Ano, rozuměla jsem dobře, díky tomu, že mezinárodní znakový
systém je velice podobný jako americký znakový jazyk. Ale samozřejmě, že občas
jsem nerozuměla, podívala jsem se na tlumočníka ČZJ. Ale většinou rozumím ASL.
Sára Lešková:
- Ano, samozřejmě jsem jim
rozuměla. ASL a mezinárodní znakový jazyk jsou podobné, a protože také umím
znakovat ASL, rozuměla jsem jim.
Petra Kosinová:
- ASL jsem rozuměla částečně, některé
znaky byly jiné, sledovala jsem i tlumočníka do českého znakového jazyka.
Vanessa Seitnerová:
- Ano, protože je to podobné mezinárodnímu znakovému systému,
používá se většinou na sociálních sítích. Proto jsem rozuměla.
Kateřina Maroulová:
- Rozuměla jsem
někdy ASL, přestože se znakují jiné znaky, které jsem neznala, šlo tomu
rozumět.
Tomáš Munťan:
- S ASL nemám žádný problém. Vnímám tento jazyk
v pohodě.
Dominik Starý:
- Ano, samozřejmě, že ASL velice dobře rozumím, překlad do
ČZJ mě nevyhovuje.
Co pro vás bylo nejvíce zajímavé?
Tereza Vaňová:
- Nejvíc mě zajímalo, když vyprávěli, jak funguje film, jak
se točí film.
Sára Lešková:
- To bylo zajímavé. Vyprávěli
o tom, jak vypadá práce neslyšícího režiséra, jeho metody, herectví a
spolupráce neslyšících se slyšícími. Bylo to opravdu zajímavé vyprávění.
Petra Kosinová:
- Zajímavé bylo to, jak vyprávěla o
svém životě, jak se jí povedlo stát se herečkou, to bylo zajímavé moc.
Vanessa
Seitnerová:
- Musím říct, že
mě zajímalo všechno, protože jsou slavní. Vyprávěli o nových filmech, jejich
životech a pocitech, když Troy dostal Oscara.
Kateřina
Maroulová:
- Setkání s nimi
bylo velmi zajímavé, zaujaly mě informace z jejich života.
Tomáš Munťan:
- Zajímá mě skoro všechno o nich, jak sbírali zkušenosti,
příběhy, zážitky. Je vidět, že to má budoucnost, to je super.
Dominik Starý:
- Nejvíc mě zaujalo, jak
vypadal Troyův život před filmem a po filmu. Také mě překvapilo, že Deanne byla
učitelka. Samozřejmě, že všechny informace byly zajímavé.
Facebook
Instagram
EduPage